pondělí 2. dubna 2018

Krmení zámeckých pávů

10.3. 2018. Pardubice


Saul měl svačinu ještě z vlaku, hodila se :-)











A odtud procházkou zpět na Pernštýnské náměstí na oběd.
A zase pohodovou procházkou zpátky na vlak.





Výstava


 10.3. 2018

"Rozbřesk současná krajinomalba" - zámecká galerie Pardubice.







Michal Nagypál




Tenhle obraz je ze stálé expozice -August Bedřich Piepenhagen


Alena Kožená (černobílé obrazy)




Oldřich Tichý.


U sousedů

se Saulem.                                                                                                                          



10.3.2018

Velmi příjemný, pohodový a slunečný den v Pardubicích.


Cestou od nádraží.



K Pernštýnskému náměstí.





Detail radnice.



Dům u Jonáše - bohužel zavřený, slouží jako galerie.


a jde se k Pardubickému zámku.




A do zámecké kavárny. Hodně příjemná. Pokud by si dva lidi neměli třeba co říct, mohou si tu společně třeba číst. :-) a jsou tu i na vypůjčení jedny brýle, kdyby náhodou :-)




sobota 24. března 2018

Kpt. 43-61.

1198-1199

Přemysl se stal českým knížetem.
Bratr Vladislav Jindřich je moravským markrabětem a společně táhnou na Moravu - vypořádat se s moravskými přemyslovci (příbuzní bezdětného Konráda Oty)

Obléhají v Jemnici Svatopluka (bratr Spytihněva), ten se vzdává, složí vazalský slib moravskému markraběti a připojuje se k jejich vojsku proti Spytihněvovi. K Svatoplukovi se přidávají jeho bratranci olomoučtí Břetislav a Vladimír. Brno dlouho odolává, ale nakonec - kníže Spytihněv je oslepen a může dožít v Jemnici u svého bratra.

 Na Moravě je klid jen chvíli, údělná olomoucká knížata Vladimír a Břetislav se nechtějí podrobit moravskému markraběti - Přemysl znovu vytáhne na Moravu. Vladimír olomoucký padne, jeho bratr Břetislav je zajat a krátce na to umírá ve vězení. Sifrid (syn Břetislava) se vzdává nároků na údělné knížectví a vstupuje do služeb církve.

Tímto jsou problémy s moravskými přemyslovci, které se táhly dvě staletí vyřešeny.

Přemysl jako český kníže a Jindřich Vladislav jako markrabě Moravy vládnou společně, doplnují se. Tímto se z Čech a Moravy postupně stává jednotný a stabilní stát.

Přemysl s Vladislavem Jindřichem odjíždí do Uher. Na dvoře krále Emmericha se Přemysl setkává s jeho sestrou Konstancií, Přemysl se rozhodne, že si ji vezme za manželku.
Král Emerich se sńatkem souhlasí. Rodové spojení s Přemyslem považuje za výhodné, protože se chce podílet na západoevropské politice. A Přemysl má mocného spojence.

Biskup Daniel v katedrále na Pražském hradě veřejně prohlásí snatek Adléty a Přemysla za neplatný.

-----


Po smrti císaře Jindřicha se uchází o korunu římského krále jeho mladší bratr (poslední žijící syn Fridricha Barbarossy) Filip Švábský z rodu Štaufů. Mezi jeho věrné spojence patří mimojiné Wettinové (rod z něhož pochází Adléta)
Schází se sněm v Řezně a je zvolen římským králem, ale korunovaci zatím odkládá, protože ta může být podle dávné tradice jen v Cáchách.

Krátce na to kolínský arcibiskup Adolf, který je zapřisáhlý nepřítel Štaufů hledá nového následníka římské koruny. Podporuje rod Welfů a prohlásí římským císařem Otu Brunšvického.
A protože Ota Brunšvický byl zvolen později než Filip Švábský, začalo se mu říkat vzdorokrál.

Papež Innocenc III. sice podporuje Otu Brunšvického, ovšem veřejně se nepřihlásí zatím k žádnému táboru a vyčkává. Situace v říši je nepřehledná a papež potřebuje podporu všech rytířů, protože chystá křížové tažení do Svaté země.

V Cáchách je korunován Oto Brunšvický, ale problém byl, že neměli původní korunu prvního císaře Karla Velikého. Té se zmocnil v Itálii po smrti svého bratra Jindřich Švábský.V Cáchách zlatníci podle malby vyrobili novou korunu, od té původní k nerozeznání.

Po této události se Filip Švábský nechá korunovat v Mohuči z rukou Aima z Tarentaise.

Říše má tak dva císaře. Jeden je korunován na správném místě, ale s falešnou korunou a druhý sice posvátnou a starobylou korunu má, ale na nesprávné místě.

A tady vstupuje Přemysl do hry. V obou táborech má spojence a přátele

---

Přemysl navštíví oba římské císaře.

Filip Švábský mu uděluje dědičně titul českého krále. (Příslušná listina se nedochovala, ale udělení práv králem Filipem zmiňuje text Zlaté buly sicilské z roku 1212) Následující den je Přemysl korunován v Mohuči arcibiskupem Aimem z Tarentaise (stejný arcibiskup korunoval Filipa Švábského)

Tato korunovace pobouří Dětřicha markraběte míšenského (bratr Adléty) je tedy jasné, že Přemysl s Adlétou nepočítá jako s právoplatnou manželkou (nebyla korunována společně s ním)

Přemysl Otakar I. se vrací domů jako český král. Biskup Daniel mu slouží mši v katedrále.
Koná se svatba Přemysla a Konstancie. A korunovace Konstancie - biskupem Danielem (formálně tento akt nemá žádnou právní hodnotu, protože korunovace musí být provedena arcibiskupem)
Ale tímto Přemysl veřejně legitimoval svůj snatek se svou manželkou a udělal si z Wettinů zavilé nepřátele.

----

1200- 1205

Papež Innocenc III. však ve svých listinách Přemysla Otakara I. dále označoval "jen" jako knížete.
Papež se postavil na stranu Oty Brunšvického. Zaslal Přemyslovi listinu, v níž mu vytknul, že přijal královskou hodnost z rukou „švábského vévody“ Filipa, jenž nebyl oprávněn jí udělit. (Filipa dává do klatby a exkomunikuje)

Přemyslovi nařídil, aby se připojil k Otovi a od něho si vyžádal korunu. Zároveň slíbil, že jí Přemyslovi potvrdí. Přemysl I. přešel na stranu Oty a byl korunován papežským legátem Guidem z Palestriny v Merseburku v létě 1203.
Papež dále vybídl Přemysla, aby se dal od Oty korunovat, ačkoliv Přemysl byl v tu dobu již korunován dvakrát.
Královská hodnost českého vladaře tak byla poprvé výslovně uznána papežským stolcem.

-----

Na podzim roku 1204 Přemysl Otakar I. opět změnil tábor, když přešel na stranu Štaufů. V této souvislosti se opět s blížil se svou první ženou Adlétou. Nedlouho poté provdal svou dceru vzešlou z manželství s Adlétou Markétu, zvanou později Dagmar, za dánského krále Waldemara II.
Tímto krokem Přemysl Otakar I. připojuje rod Přemyslovců do společenství evropských korunovaných vladařů.

V roce 1205 se Konstancii Uherské narodil syn, pozdější český král Václav I. a Přemysl Otakar I. podruhé svou první manželku Adlétu odvrhnul.


                                                                                                           Přemyslovská epopej konec I. díl.